On je malý, on výchovu nepotřebuje…

,,On je malý, on výchovu nepotřebuje,,…

​Tato věta je pravděpodobně největší kynologickou lží současnosti. Je to nebezpečný omyl, který má v hlavě obrovské množství majitelů malých psů. Výsledek? Uštěkaní, agresivní a věčně vystresovaní "kapesní" psi, kteří své okolí terorizují jen proto, že jim nikdo neukázal hranice. Pravda je přitom jednoduchá: je úplně jedno, jestli máte doma 5 kg nebo 50 kg živé váhy.

Pes zůstává psem, bez ohledu na váhu a velikost

​Biologicky, instinktivně i psychicky je to pořád pes. Potřebuje řád, potřebuje vědět, kdo vede smečku, a potřebuje se cítit bezpečně v jasně nastavených hranicích. Pokud malému psu výchovu nedopřejete, nutíte ho, aby se o svou bezpečnost (a o bezpečnost "svého" člověka) staral sám. A to je moment, kdy začíná nekonečný kolotoč agresivního štěkání na všechno, co se hne.

Cvičák není jen pro obry

​Mnoho lidí si myslí, že cvičák je místo pro velké psy. Omyl! I malý pes může (a měl by) dělat poslušnost, agility nebo jiné psí sporty vhodné k jeho velikosti.

• ​Obrany v malém? I když to pro kolemjdoucí může vypadat vtipně, když se malý teriér zakousne do peška nebo rukávu, pro něj je to obrovské vybití energie a budování sebevědomí.
• ​Zaměstnat hlavu: Malý pes není doplněk do kabelky. Potřebuje pohyb, vyžití a mentální stimulaci. Jinak "zblbne" úplně stejně jako velký pes – začne ničit věci, být neurotický nebo útočný.

Falešný pocit bezpečí: "Vždyť má malé zuby"

​Argument, že "jeho kousnutí nemá tak velké následky", je naprosto scestný.

• ​Fyzické následky: I malý pes dokáže ublížit – dítěti v obličeji, jiným psům nebo staršímu člověku.
• ​Psychické následky: Agresivní malý pes je nejčastějším spouštěčem konfliktů v parcích. Pokud váš nevychovaný "mrňous" bezhlavě vystartuje na velkého psa, který se jen brání, následky bývají fatální. A hádejte, kdo bude v médiích označen za viníka? Ano, ten velký "nebezpečný" pes.

Socializace není nošení v náručí

​Největší chybou majitelů malých plemen je, že při každém náznaku "nebezpečí" (tzn. když vidí jiného psa) svého miláčka okamžitě zvedají do vzduchu. Tím mu říkají dvě věci: "Děje se něco hrozného" a "Z této pozice můžeš beztrestně útočit na všechny pod sebou". Pes, který se nedotýká země, se nemůže socializovat. Nemůže se naučit psí řeč. Stává se z něj asociál, který se bojí vlastního stínu a strach maskuje agresí.

Láska k psům začíná výchovou

​Vychovat malého psa není o drilu, je to o respektu k jeho přirozenosti. Pokud ho milujete, dejte mu hranice. Dejte mu možnost se učit, sportovat a pracovat. Jen tak z něj vyroste sebevědomý a vyrovnaný parťák, místo uštěkané hromádky nervů, která je pro smích i pro zlost celému okolí.